|
|
Porodnice
Kolář, Vojtěch ; Stehlík, Ondřej (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Porodnice jako místo, kde se žena cítí svobodná, nic ji nesvírá. Místo, kde je porod chápán jako přirozená událost a dbá se na bezpečný a zároveň přirozený porod. Kompromis mezi klasickým nemocničním prostředím a porodem doma. Obě krajní možnosti přinášejí určitá rizika, která se tento koncept snaží minimalizovat. Idea čerpá z praktik porodních domů v Německu a vytváří novou typologii porodního zařízení, co možná nejvíce v souladu s legislativním řádem v České Republice. Při návrhu porodních zařízení nemá jít pouze o splnění technických požadavků, ale v prvé řadě o vytvoření místa, kde se matky budou cítit jako doma.
|
|
|
Péče porodní asistentky o ženu s endometriózou
DVOŘÁKOVÁ, Nikola
Tato bakalářská práce se zabývá tématem péče porodní asistentky o ženu s endometriózou. Práce je rozčleněna na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je zaměřena hlavně na onemocnění endometrióza. V teoretické části je popsána samotná definice endometriózy, dále její příčiny vzniku, diagnostika, projevy, možnosti léčby a péče porodní asistentky. Pro praktickou část byly zvoleny dva cíle. První cíl měl za úkol zjistit, jak ženy s endometriózou vnímají péči porodní asistentky. Druhým cílem práce bylo naopak zjistit, jak celou problematiku tohoto onemocnění vnímají porodní asistentky. Bakalářská práce měla stanoveny tři výzkumné otázky. První výzkumná otázka byla zaměřena na to, jak ženy s endometriózou vnímají péči porodních asistentek. Druhá výzkumná otázka zjišťovala, jakým způsobem se změnil životní styl žen s tímto onemocněním. Třetí výzkumná otázka se zabývala tím, jak vnímají porodní asistentky problematiku endometriózy. Již zmíněných cílů bylo dosaženo pomocí kvalitativního výzkumného šetření formou polostrukturovaných anonymních rozhovorů. Sběr dat pro výzkumné šetření probíhal od ledna do března roku 2023. V praktické části byly zvoleny dva výzkumné soubory. První výzkumný soubor tvořilo šest porodních asistentek, které se během své praxe setkaly s ženami, které měly diagnostikovanou endometriózu. Pro zachování jejich anonymity byly porodní asistentky označeny jako PA1 až PA6. Druhý výzkumný soubor představovalo osm žen s endometriózou, které byly v práci označeny jako Ž1 až Ž8. Sebraná data byla přepsána a dále pak analyzována pomocí barvení textu. Pro vyhodnocení dat byly stanovené hlavní kategorie a podkategorie, ty jsou dále popsány ve výzkumné části bakalářské práce. První výzkumný soubor je složen ze dvou hlavních kategorií a čtyř podkategorií. Z výpovědí informantek druhého výzkumného souboru byly získané dvě hlavní kategorie a šest podkategorií.
|
|
|
Inkontinence moči u žen po porodu
JANDOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se věnuje tématu inkontinence moči u žen po porodu. Práce je složena z teoretické a praktické části. V teoretické části bakalářské práce je popsána anatomie a fyziologie vývodných cest močových a mikce. Dále je věnována pozornost právě močové inkontinenci jejímu dělení, rizikovým faktorům, diagnostice a inkontinenčním pomůckám. Na závěr práce je stručně shrnuta léčba močové inkontinence. Pro praktickou část bakalářské práce byl stanoven jeden cíl. Zjistit četnost výskytu močové inkontinence u žen, které mají 2-15 let od posledního porodu. K uvedenému cíli bylo určeno pět hypotéz. H1: Ženy, které trpěly při porodu obezitou (Index tělesné hmotnosti vyšší nebo rovno 30,0), netrpí častěji močovou inkontinencí po porodu než ženy, které netrpěly při porodu obezitou. H2: Ženy, které porodily dítě s porodní hmotností nad 3 500 g, trpí častěji močovou inkontinencí než ženy, které porodily dítě s porodní hmotností pod 3 500 g. H3: Ženy po porodu pomocí vakuumextrakce či forceps netrpí častěji močovou inkontinencí než ženy, které nerodily pomocí těchto metod. H4: Ženy, které měly porodní poranění, netrpí močovou inkontinencí častěji než ženy, které při porodu žádné poranění neměly. H5: Ženy, které rodily před více jak 8 lety, byly méně edukovány porodní asistentkou o močové inkontinenci než ženy, které rodily před méně než osmi lety. Cíle bylo dosaženo prostřednictvím kvantitativního výzkumného šetření pomocí vlastních online dotazníků. Dotazník obsahoval 21 otázek. Šestnáct otázek bylo uzavřených, tři otázky polouzavřené, u kterých bylo možné označit více odpovědí včetně možnosti "jiné:" a dvě otázky otevřené. Statistické zpracování všech dotazníků probíhalo v programu Microsoft Excel. Výzkumný soubor tvořilo 393 žen, které porodily své poslední dítě před více než dvěma lety a zároveň ne více než patnácti lety. Z celkového počtu 393 respondentek 217 žen uvedlo, že pociťují úniky moči a 176 žen uvedlo, že žádné úniky moči nepociťují. Z výzkumného šetření vyplynulo, že více jak polovina respondentek, tedy žen 2-15 let po porodu pociťuje úniky moči. Dále bylo zjištěno, že jsou ženy velmi málo edukovány porodní asistentkou o této problematice. Z celkového počtu pěti hypotéz se potvrdila pouze hypotéza H1, H3 a H4. Hypotézy H2 a H5 se nepotvrdily. Závislost nebyla dokázána u žádného z hypotéz. Bylo zjištěno, že míra informovanosti byla u žen, které porodily před méně jak osmi lety a u žen, které porodily před více než osmi lety stejná, a to velmi nízká.
|
|
|
Polohy při porodu dříve a dnes
ROBAUSCHOVÁ, Magdaléna Anna
Tato bakalářská práce se zaměřuje na srovnání používaných poloh při porodu v minulosti a v současnosti. Práce je strukturována do dvou hlavních částí, teoretické a praktické. V teoretické části je popsána evoluce porodnictví a vývoj využívaných poloh při porodu od pravěku až po současnost. Dále je zde krátce popsán fyziologický porod, včetně dob porodních. Součástí práce je také popis úlohy porodní asistentky při porodu. V práci jsou zmíněny i některé alternativní metody využívané v porodnictví. Práce zároveň obsahuje detailnější popis jednotlivých poloh, které lze při porodu využít. Pro praktickou část byly definovány dva hlavní cíle. Prvním cílem bylo zjistit, o jaké polohy mají ženy v současné době při porodu zájem. Druhým cílem bylo porovnat, jak se liší výběr poloh při porodu dnes oproti polohám využívaným v minulosti. K dosažení stanovených cílů bylo využito kvantitativního výzkumného šetření prostřednictvím dotazníku vlastní konstrukce, který byl respondentkám distribuován v papírové formě. Dotazník obsahoval celkem 21 otázek, z nichž 15 bylo uzavřených, 2 otevřené a 4 polouzavřeného typu. Zpracování dat spolu s grafickým a tabulkovým vyhodnocením bylo následně provedeno pomocí programu Microsoft Excel. Výzkumný soubor byl jeden a byl tvořen ženami, které alespoň jednou během svého života rodily, ne však císařským řezem. Respondentky byly následně rozděleny do tří skupin dle roku jejich porodu. První skupinu tvoří ženy, které rodily v letech 2018-2023. Tuto skupinu reprezentuje, z celkového počtu 176 respondentek, 62 žen. Druhá skupina zahrnuje ženy, které rodily v letech 1994-2017, jedná se o 49 žen. Poslední skupinu tvoří ženy, které uskutečnily svůj porod minimálně před 30 lety, tedy v roce 1993 či ještě dříve. Tuto skupinu reprezentuje 65 žen. Na základě vytyčených cílů byly následně stanoveny tři hypotézy. Při vyhodnocování byly mezi sebou statisticky porovnávány, vzhledem k danému znění hypotéz, jen dvě skupiny žen. V první skupině byly ženy, jejichž porod se uskutečnil v letech 2018-2023, do druhé skupiny byly řazeny ženy, které rodily v roce 1993 nebo dříve. H1: V dnešní době mají ženy možnost výběru vlastní polohy při porodu oproti ženám, které rodily před třiceti lety. H2: Ženy, které rodily před třiceti lety, neměly informace o polohách při porodu v I. době porodní oproti ženám, které rodí v současné době. H3: Ženy, které rodí v současné době, mají zájem využívat více různých poloh v II. době porodní oproti ženám, které rodily před třiceti lety. Na základě výsledků z výzkumného šetření byly hypotézy H1 a H3 potvrzeny, hypotéza H2 byla vyvrácena.
|
|
|
Prevence pooperačních komplikací u ženy po císařském řezu
MUNKOVÁ, Eliška
Bakalářská práce se věnuje prevenci pooperačních komplikací u ženy po císařském řezu. Práce byla rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části bakalářské práce je objasněna problematika císařského řezu a jeho definice, historie, indikace, operační techniky a druhy anestezie, jež mohly být využity při této operaci. V neposlední řadě se práce zaměřuje na možné pooperační komplikace spojené s císařským řezem a na preventivní kroky pooperačních komplikací. Současně se teoretická část zabývá poskytovanou péčí porodní asistentky o ženu před, během a po výkonu. Cílem kvalitativní výzkumné části bylo zjistit, jaká je prevence pooperačních komplikací u ženy po císařském řezu. Byla stanovena jedna výzkumná otázka a to: Jakou péči poskytují porodní asistentky ženám po císařském řezu v rámci prevence pooperačních komplikací. Sběr dat probíhal během měsíce února a března roku 2023. Výzkumné soubory byly stanoveny dva. Prvním výzkumným souborem byly porodní asistentky pracující na ošetřovací jednotce šestinedělí, poskytující péči ženám po císařském řezu. Druhým výzkumným souborem se staly ženy, které měly v anamnéze vykonaný alespoň jeden císařský řez. Porodní asistentky PA1-PA9 a ženy I1-I8 souhlasily s poskytnutím polostrukturovaného rozhovoru. V polostrukturovaném rozhovoru bylo porodním asistentkám položeno celkem 10 otázek, které se týkaly preventivních opatření, které ženám v rámci pooperační péče poskytují. Ženám bylo položeno 15 otázek a zajímaly jsme se o to, jaké měly zkušenosti s poskytovanou pooperační péčí. Poté, co byly rozhovory doslovně přepsány, byla provedena jejich analýza barvením textu. Odpovědi porodních asistentek i žen byly okódovány a na základě analýzy dat vznikly hlavní kategorie a jejich podkategorie. Kategorie dat porodních asistentek nesly název: Péče o ženu po SC a Pooperační komplikace. Kategorie dat žen se nazývaly: Předoperační fáze, Pooperační fáze a Poskytovaná péče. Z výzkumného šetření vyplynulo, že porodní asistentky, které pracují na ošetřovací jednotce šestinedělí, pečují o ženu po operačním výkonu tak, že sledují její zdravotní stav a předcházejí tím společně s edukací vzniku pooperačních komplikací. V rámci celoživotního vzdělávání se pravidelně zdokonalují na seminářích o oblasti předcházení pooperačních komplikací a o péči, kterou je nutno ženě poskytovat po císařském řezu. Bakalářská práce by mohla poskytnout porodním asistentkám a studentkám porodní asistence inspiraci pro zlepšení kvality poskytované péče ženě. I přes významná pozitiva získaných výsledků, z výzkumné části vyplynuly i nedostatky v poskytované péči po císařském řezu. Nedostatky se zejména nacházely v neefektivní komunikaci mezi porodní asistentkou a ženou, dále pak v nedostačující edukaci.
|
|
|
Edukace ženy porodní asistentkou v předoperačním období
TRUXOVÁ, Natálie
Bakalářská práce se zabývá edukací ženy porodní asistentkou v předoperačním období. Práce je členěna na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsou popsány gynekologické operace a jejich dělení, dále rozdělení perioperačního období. Teoretická práce se detailněji zaměřuje na předoperační období, jeho členění, průběh a výkony s ním spojené. V neposlední řadě se teoretická část věnuje samotnému pojmu edukace, edukačnímu procesu, metodám edukace, cílům a vztahem mezi porodní asistentkou a edukovanou ženou. Praktická část bakalářské práce si kladla za cíl zjistit, jak porodní asistentky edukují ženy v předoperačním období. Kvalitativní výzkumné šetření bylo provedeno pomocí anonymních polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumné šetření probíhalo od února do března roku 2023 a bylo realizováno na ošetřovacích jednotkách gynekologie v nemocnici v Českých Budějovicích, Liberci a Jablonci nad Nisou. Výzkumné soubory byly dva. První výzkumný soubor tvořily porodní asistentky, které edukují ženy v předoperačním období, a druhý výzkumný soubor se skládal z žen, jež podstoupily gynekologickou operaci. Rozhovory s informantkami byly pořízeny na základě jejich souhlasu a zůstaly zcela anonymní. Byly vytvářeny jako audiozáznamy. Rozhovory s porodními asistentkami obsahovaly 8 základních otázek a další doplňující podotázky, pro ženy podstupující gynekologický zákrok sestávaly z 10 otázek a dalších doplňujících podotázek. Získaná data byla přepsána a následně analyzována pomocí barvení textu. Pro vyhodnocení dat byly stanoveny hlavní kategorie a podkategorie, které jsou zahrnuty ve výzkumné části bakalářské práce. U prvního výzkumného souboru jsou vytvořeny hlavní kategorie (Edukace, Průběh edukace v předoperačním období), které obsahují podkategorie (Pojem edukace, Sestavení edukačního plánu, Edukace v předoperačním období, Spolupráce žen při edukaci, Zpětná vazba od žen po edukaci). V druhém výzkumném souboru jsou hlavní kategorie (Edukace, Chování žen), které se dále dělí na podkategorie (Průběh edukace, Změna postoje žen po edukaci, Vnímání edukace od porodní asistentky). První výzkumná otázka zjišťovala, jak ženy hodnotí získané znalosti. Informantky Ž2, Ž3, Ž4, Ž5 byly s edukací porodní asistentky velmi spokojené. Získané znalosti zhodnotily jako dostatečné. Informace jim byly sděleny srozumitelně. Informantka Ž1 s edukací porodní asistentky nebyla spokojená. Informantka Ž1 v předoperačním období edukována nebyla, což mělo i negativní vliv na její psychický stav. Pro informantku problém představovala i celková komunikace mezi ní a porodní asistentkou. Druhá výzkumná otázka se zabývala edukací porodních asistentek v předoperačním období. V předoperačním období většina informantek uvedla, že edukují nejdříve o chodu oddělení, jeho vybavení a prostorech. Všechny informantky dále popsaly, jak probíhá jejich edukace v předoperačním období. Edukace u všech porodních asistentek probíhala stejně a zahrnovala všechny potřebné aspekty. Edukace porodních asistentek se týkala informací ohledně výživy, vyprazdňování, hygieny, spánku a premedikace.
|
|
|
Porodní asistentka a reprodukční zdraví
KUBIŠOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce se zaměřuje na reprodukční zdraví v souvislosti s činností porodní asistentky. Práce je členěna na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá definicí reprodukčního zdraví, fyziologií lidské reprodukce, menstruačním cyklem, potřebou sexuální a reprodukční výchovy. Dále vysvětluje fungování veřejného zdravotnictví a preventivních prohlídek v rámci primární péče v České republice. Charakterizuje se zde práce porodní asistentky, její kompetence a význam v rámci prevence. Detailněji jsou popsány i faktory, které reprodukční zdraví ovlivňují, jako je věk, strava, užívání návykových látek, stres a další. Bakalářská práce se dále věnuje i plánování rodičovství, zdravému početí, popisuje druhy antikoncepčních metod a zmiňuje i informace o neplodnosti. Pro praktickou část byl stanoven cíl, kterým bylo zjistit názory studentů VŠ a žáků SŠ na výuku o reprodukčním zdraví. Dále měla práce stanoveny dvě hypotézy, které zněly následovně. Hypotéza 1: Studenti vysokých škol vnímají potřebu výuky o reprodukčním zdraví od porodní asistentky více než žáci středních škol. Hypotéza 2: Ženy vnímají potřebu výuky o reprodukčním zdraví od porodní asistentky více než muži. Zvolen byl kvantitativní sběr dat, pro který byl sestaven dotazník. Dotazník obsahoval celkem 41 otázek (31 uzavřených, 8 polouzavřených, 2 otevřené). Rozšířen byl v online podobě pomocí aplikace Google forms. Výzkumný soubor tvořilo 210 respondentů. Byli to žáci středních škol (3. a 4. ročník) a studenti vysokých škol různého zaměření. Výzkumný vzorek byl tedy tvořen studenty ve věku od 17 do 27 let z různých krajů České republiky. K vyhodnocení dat byl využit Fisherův přesný test, skrze který se posuzovaly stanovené hypotézy. Hladina významnosti byla stanovena na hodnotu alfa = 5 % (0,05). H1 se nepotvrdila. Bylo prokázáno, že zájem o výuku reprodukčního zdraví mají studenti nezávisle na středoškolském a vysokoškolském studiu. Nepotvrdilo se ani tvrzení, že tuto výuku vyžadují od porodní asistentky. H2 se potvrdila. Prokázalo se, že ženy vnímají potřebu výuky o reprodukčním zdraví od porodní asistentky více než muži. Z výzkumného šetření vyplynulo, že by se podle 87 % (182) respondentů měla tématika reprodukčního zdraví zařadit do školních osnov. 5 % (11) respondentů by problematiku reprodukčního zdraví do školních osnov nezařadilo a 8 % (17) respondentů neví. Výzkumné šetření prokázalo, že studenti by přijali za svého ideálního vyučujícího externího člověka se vzděláním o reprodukčním zdraví. Externí vyučující vzdělaný v problematice by byl vhodný pro 78,5 % (124) studentů, 8,2 % (13) studentů by pro výuku zvolilo lékaře. Pro 6,3 % (9) studentů by byl ideální vyučující v dané škole a pro 5,1 % (9) studentů by byla vhodná porodní asistentka. 1,9 % (3) studentů by jako ideálního vyučujícího přijalo někoho jiného. Práce a získané výsledky by mohly sloužit jako podklad pro sestavení plánu a materiálů k výuce a různým přednáškám pro studenty.
|
|
|
Postoj porodních asistentek k fyzioterapeutickým intervencím v průběhu těhotenství, porodu a šestinedělí
BÁRTOVÁ, Anna
Tato bakalářská práce se zabývá postojem porodních asistentek k fyzioterapeutickým intervencím v průběhu těhotenství, porodu a šestinedělí. Pro práci byly definovány dva cíle. Prvním cílem bylo sledovat zájem porodních asistentek o zařazení vybraných metod do své praxe a druhým cílem bylo ověřit zájem porodních asistentek o multidisciplinární spolupráci s fyzioterapeutem. Výzkumné šetření bylo vedeno na základě kvantitativního výzkumu pomocí dotazníků vlastní konstrukce. Dotazník byl distribuován elektronickou formou. Výzkumný soubor tvořilo 196 respondentů, z čehož bylo 195 žen a 1 muž. Největší zastoupení měla věková skupina mezi 25 a 36 lety. 75 % respondentů mělo vysokoškolské vzdělání, 11,2 % respondentů vystudovalo vyšší odbornou školu a 13,8 % respondentů uvedlo jako nejvyšší ukončené vzdělání střední školu. Výzkumné šetření prokázalo, že porodní asistentky mají zájem o zařazení metod do své praxe a o mezioborovou spolupráci s fyzioterapeutem. Porodní asistentky mladší 35 let vykazovaly vyšší zájem o navyšování vzdělání než porodní asistentky starší. Mezi věkem a používáním jednotlivých metod nebyla výzkumným šetřením prokázána korelace. Výsledky prokázaly, že 94 % respondentů považovalo multidisciplinární spolupráci za důležitou. 79,6 % respondentů mělo o multidisciplinární spolupráci s fyzioterapeutem zájem. Fyzioterapeuti, kteří působili na pracovištích respondentů, nejvíce řešili vertikalizaci a péči o jizvu u žen po císařském řezu a u žen po gynekologických operacích. Sami respondenti nejvíce využívali nácvik vstávání přes bok (93,9 %), vertikalizaci (86,7 %) a nácvik dýchání (79,6 %). Respondenti uváděli, že je největší posílení zapojení porodní asistentky do rehabilitační péče pociťují v péči o porodní poranění a jizvu (115x). Výsledky mohou být prezentovány na odborných konferencích pro porodní asistentky.
|
|
|
Porodnické operace a role porodní asistentky
LÁNÍKOVÁ, Alena
Tato práce se zabývá operacemi prováděnými v souvislosti s těhotenstvím, porodem a obdobím šestinedělí. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části popisuje jednotlivé chirurgické zákroky, jejich indikace a role porodních asistentek v nich. Rovněž otevírá tematiku informovanosti žen i porodních asistentek v těchto oblastech, na což navazuje část výzkumná, která se zaměřuje na studentky tohoto oboru a jejich informovanost a připravenost vykonávat svoji roli a edukaci. Výzkumná část ve formě dotazníkového šetření byla zaměřena na studentky porodní asistence z pěti univerzit v České republice. Byl zaměřen na kompetenci porodních asistentek instrumentovat císařský řez. Výzkumný soubor tvořilo celkem 80 respondentek. Všechny studentky byly ženského pohlaví a studovaly druhý nebo třetí ročník oboru porodní asistence.
|
|
|
Těhotenství s pozitivní diagnostikou preeklampsie a úloha porodní asistentky.
HUSÁROVÁ, Nela
Tato bakalářská práce se zabývá těhotenstvím, pozitivní diagnostikou preeklampsie. V práci je popsáno, jaká je úloha porodní asistentky a jaké jsou potřeby těhotných žen během hospitalizace. Cílem této práce bylo zjistit, jak vnímají porodní asistentky péči o těhotné ženy s diagnózou preeklampsie a dalším cílem bylo zjistit, jak se změnily potřeby těhotných žen s diagnózou preeklampsie. Práce je členěna na dvě části, a to teoretickou a empirickou. V teoretické části je popsána charakteristika těhotenství, hypertenze, etiopatogeneze preeklampsie a úloha porodní asistentky u ženy s diagnózou preeklampsie. V empirické části pro tuto práci byly zvoleny dva cíle a to zjistit, jak vnímají porodní asistentky péči o těhotné ženy s diagnózou preeklampsie a zjistit, jak se změnily potřeby těhotných žen s diagnózou preeklampsie. Zajímalo nás, jak porodní asistentky pečují o těhotné ženy s diagnózou preeklampsie a jaké mají tyto ženy potřeby během hospitalizace. Na základě těchto dvou cílů, byly stanoveny dvě výzkumné otázky. Jak vnímají porodní asistentky péči o těhotné ženy s diagnózou preeklampsie a jak se změnily potřeby těhotných žen při poskytování péče. Výzkumné šetření probíhalo kvalitativní formou pomocí polostrukturovaných rozhovorů s porodními asistentkami a ženami, které měly v těhotenství zkušenost s tímto onemocněním. První výzkumný soubor tvořilo 5 porodních asistentek pracujících na gynekologicko-porodnickém oddělení. Druhý výzkumný soubor tvořilo 8 informantek mající osobní zkušenost s onemocněním preeklampsie a od jejichž porodu neuplynulo více než 1 rok. První výzkumná otázka zkoumala, jak vnímají porodní asistentky péči o těhotné ženy s diagnózou preeklampsie. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že všechny dotazované porodní asistentky se shodly na zvýšeném sledování celkového stavu klientky, zejména monitorace krevního tlaku, otoků, laboratorní vyšetření krve a moči, subjektivních pocitů klientky a dále sledování ozev plodu pomocí doppleru. Dále porodní asistentky uvedly, důležitost edukace klientek během hospitalizace. Nejčastěji edukují ženy o klidovém režimu, omezení sledování televizoru a telefonu, mít na pokoji přítmí, dále mít klid na lůžku, o signalizačním zařízení a dostatečném spánku a odpočinku. Pouze některé porodní asistentky zmínily, edukaci žen o správné technice sběru moči za 24 hodin. Edukaci v oblasti vyprazdňování a prevence zácpy zmínila pouze porodní asistentka PA3. Druhá výzkumná otázka zjišťovala, jak se změnily potřeby těhotných žen při poskytování péče. Z výzkumného šetření vyplynulo, že informantky nejčastěji pociťují narušení psychosociálních potřeb, a to separace od rodiny a blízkých, strach a obava o své nenarozené dítě, stesk a smutek. Dále informantky uvedly, narušený spánek a odpočinek z důvodu hospitalizace a změny prostředí. Některé informantky se zmínily o omezeném výběru stravy a pouze informantka I8 uvedla problém s obstipací v souvislosti s dlouhodobou hospitalizací a klidovým režimem. Dále informantky uvedly, jako deficit informací v oblasti sebevzdělání z důvodů absence návštěv předporodních kurzů vzhledem k hospitalizaci a dřívější vzniklé epidemiologické situaci. Dlouhodobě hospitalizované těhotné ženy, nemají možnost navštěvovat kurzy pro těhotné mimo zdravotnické oddělení, a proto dochází k deficitu informací v oblasti sebevzdělání. Z této bakalářské práce vyplynulo, že je potřeba důslednější edukace žen během hospitalizace. Výsledky této práce mohou být použity jako podklad pro odborné semináře a přednášky pro porodní asistentky.
|
host ::
RSS.